Pes mne s malými přestávkami( tenkrát se mi to tak krátké nezdálo) provází vlastně celým životem. Nezapomenutelné chvíle kdy jsem sotva chodila a už jsem si házela s míčem s čtyřnohou kámoškou neurčitelné rasy Šerynou mi připomíná mnoho fotek z té doby. Bohužel když došel její čas tak se naši zařekli, že už žádný další pes nebude a já je na nového neuprosila. Na svého prvního psa, který byl opravdu můj, jsem si musela počkat až do dospělosti. Byla to malá černá kulička s bílou náprsenkou, můj vysněný parťák Čert, pouliční směs. Vyměnila jsem ho za křečky. Čert byl čert nejen jménem ale i chováním, malý neposedný ďáblík. Ale i tak jsem ho milovala. Když se narodila dcera a v malém bytě nebylo k hnutí odvezla si ho babička na přechodnou dobu na vesnici. Byl to miláček a už se ho nechtěla vzdát, zůstal tedy u ní a nám přibyl Honzík. Děti odrůstaly, šly do školky a jeslí a já opět začala řešit nějakého hafana domů do bytu, na zahradu, kámoše pro děti.Tehdy poprvé jsem se seznámila s plemenem dalmatin. "Teta" v jeslích podědila fenku dalmatina, byla tříletá a byla zvláštní , měla jedno oko černé a jedno modré, přes jedno oko měla velký flek, dnes už vím že to byla plotna, ale tehdy jsem o tom neměla ponětí. Nebyla vůbec zvyklá v bytě, byla se starou babičkou tak ani na děti ne, rozhodla jsem se že by to nebyla šťastná volba. A navíc se mi to plemeno strašně moc nelíbilo. Uběhly další roky a po dohodě doma jsem začala shánět štěně. Už jsem věděla že chci jen s průkazem původu a že to bude dalmatin. Tak to všechno začalo. Byl srpen 1995 a my jsme si přivezli domů zakladatelku Chovatelské stanice Z Hrubých luk, černě tečkovanou fenu Angelu Ohnivý dech, nar. 28.5.1995.

     A tady začíná nová éra mého života se psy. Angela alias Andělka jak jsme jí říkali, absolvovala několik výstav a po řádné bonitaci byla zařazena do chovu.Společně s jejím prvním a jediným vrhem se začala psát i historie CHS Z Hrubých luk. Ta byla založena v roce 1999 (již jako mezinárodní), v době kdy se jí narodila štěňátka. "A" vrh spatřil světlo světa 5.11.1998, narodilo se nám sedm kluků a tři holky. Jak to bývá, jeden byl prostě jiný než ti ostatní, odmalinka Pan Pes s velkým P, zůstal doma, náš první odchovanec Adam Z Hrubých luk. V té době se začalo objevovat velké množství dalmatinů bez PP, i těch s průkazem původu bylo hodně, tak jsem se rozhodla ho neuchovňovat a tak do dalšího chovu nezasáhl. Bohužel svou matku přežil jen o osm měsíců a po krátkém marodění přešel 23.6.2010 přes Duhový most. Zařekla jsem se, že už to nechci zažít, ale zjistila jsem ,že bez těch věčných chlupů asi nemůžu být, kocour (jak jinak než černobílý) ho stále hledal, a tak ještě ubrečená jsem začala shánět nového dalmatina nebo dalmatinku. Tak k nám přibyla černě tečkovaná fena z Teplic Aireen Agnes Clair de Lune ( nar. 18.3.2010).

     Najednou bylo všechno jinak, proti klidnému Adamovi jsme najednou doma měli naprostou divošku Airinku. Adam si ničeho nevšímal, totiž hrát si s hračkama bylo pod jeho úroveň, Airinka si všímala všeho co se před ní nezamklo. Nejradši si ale četla. Vždy jako poslední, po ní už vše bylo nečitelné. Z toho naštěstí vyrostla, ale divoška je pořád. Absolvovala s námi mnoho výstav, bylo střídavě oblačno, naše dáma je totiž náramná herečka a miluje pozornost. V kruhu při posuzování ji má sama pro sebe a tak je v tu chvíli nezkrotitelná. Čas ubíhal a já se od chovatelky Airinky dozvěděla, že se v Teplicích narodila štěňata. To mi neměla dělat. Mrkla jsem na ně na internetu a při nejbližší příležitosti jsme se na ně jeli podívat. Už dopředu se mi moc líbil jeden pejsek, hnedě tečkovaný Edmond. Při návštěvě mi vlezl na klín a okamžitě usnul a dolů šel až při našem odjezdu. Tak jsem si doma vymodlila dalšího psa a za týden jsem si přivezla nádherného hnědě tečkovaného pejska narozeného stejně jako Airinka 18.3. jen s ročním zpožděním v roce 2011. Demoliční četa kterou jsem čekala se nekonala, Edík nedemoloval, nelikvidoval a dokonce naše bláznivka se s ním uklidnila.

Další etapa puntíkatého života začala, Airinka má za sebou tři krásné vrhy štěňátek, která nám dělají jen radost, Edík je hrdým otcem B vrhu, ze kterého zůstal doma rovněž hnědý pes Barnabasch Vinc (nar.10.4.2014). Fifinka , černě tečkovaná fenka, tedy vlastně Colette Fifi, se narodila 10.4.2016 a ač byla zadaná, tak jsme vše zrušili a bude snad časem pokračovatelkou naší chovatelské linie. Poslední přírůstek je náš "nejmenší", déčkový pejsek Damian di Capo nar. 28.6.2017.