Aktuality

Když aktualizace stránek, ke které jsem se vůbec neměla čas dostat, tak důkladná. Vloženy fotky do galerie aby bylo vidět jak mimina rostou. 

A kolik už vážíme: (váženi 23.5. 2014)

Benjamin Bert          modrá stuha             -       modrý obojek        2600g

Billi Jean                  zelená stuha              -       zelený obojek        4370g

Baboo Ruby             fialová stuha             -       fialový obojek        3950g

Beethoven Rebell    hnědá stuha              -       žlutý obojek           4200g

Bessy Crystal          bordová stuha           -       červený obojek     3800g

Briliant Caesar        tyrkysová stuha         -       šedý obojek          3900g

Barnabasch Vinc    zelená stuha (stopy)   -       hnědý obojek        4100g 

14 dní jsme objednaní na audiometrické vyšetření sluchu v Brně. Auto je připravené, štěnda hladová a já nervozní, moc jsem toho nenaspala.

Jak budou mrňata snášet dlouhou cestu? Nebudou celý den bez mámy brečet? A v první řadě jaký bude výsledek?

Do Brna jsme po naprosto klidné jízdě, jak kdybychom jeli sami, dojeli na 12 hodinu a zároveň s námi dorazili i budoucí majitelé Rubinky ze Slovenska. Viděli naši černou holčičku naživo úplně poprvé a z jejího pohledu bylo jasné, že ví kam bude patřit. Pro nás bylo úžasné, že nám se štěňaty pomohli. Všichni se na zahrádce za domem vyvenčili a mohli jsme začít měřit. Měření šlo pěkně rychle, až u Brilianta najednou nebyla odezva na levém oušku. Tak ještě změřit pravé a to je v pořádku s perfektní křivkou. Aby bylo jasné, že levé nemá odezvu, tak ho malinko uspali a bohužel se potvrdilo, že Briloušek je jednostranně slyšící. Mezitím nám dorazila i budoucí majitelka hnědě tečkované fenečky Besinky, která by se měla vrátit do Brna. A při Besinčině měření levé ouško tentokrát vykazuje malou křivku, tak pan doktor zkouší různé frekvence a říká, že to zkusíme v narkóze, co to udělá. Zatím to vypadá na zbytkový sluch. Pravé je v pořádku s ukázkovou křivkou. A po změření v narkóze víme, že i Besinka je jednostranně slyšící. Budoucí majitelka, která si fenečku pojmenovala, chtěla mazlíka, výstavy že ne a uchovňovat rovněž ne, říká že to nevadí, že si ji zamilovali a že bude jejich. Protože píši tyto řádky až dlouho po audiometrii, tak mohu napsat, že si vše rozmyslela den předtím než k ní měla fenečka odjet a sdělila mi to pouze do zprávy na Fb. Prý si vezmou fenu se kterou budou moci mít štěňata. Od začátku jsem měla obavu, aby na feně nechovali štěňata bez PP, a tak nelituji, že naše princezna se tam nedostala.Svým nádherným kukučem si určitě získá srdíčko někoho jiného a bude se mít dobře.

Takže výsledek? Pět štěňat oboustranně slyšících a dvě slyšící jednostranně na pravé ouško.

Celé jsme to šli všichni, včetně štěňat, zapít do restaurace kávou a kofolou. Budili jsme v Brně pozdvižení, všichni se ohlíželi a zastavovali, děti si chtěli mrňata hladit, dokonce si nás i kolemjdoucí fotili. Po příjemném posezení a popovídání jsme se rozloučili a vydali se na zpáteční cestu. Opět proběhla bez problémů, štěnda byla úplně vzorná, celou cestu prospinkala a doma se pak vrhla na mámu a taky plnou misku masíčka.

foto viz galerie

Přijela k nám na kontrolu vrhu hlavní poradkyně chovu Mudr. Radana Zachová. Štěňata se jí líbila a i malý Benjamínek vypadá že vše dožene.

Všechna štěňata mají nůžkový skus, správně tmavé oči, úplnou pigmentaci očních víček a téměř všichni i dotažené nosíky. Kluci mají sestouplá varlátka a potvrdila mi i to, že vypadají všechna slyšící - tak teď už jen audiometrie, budu trochu klidnější , že snad žádné není hluché.

Poseděli jsme, probrali kde co a večer odjela Radana zpět do Prahy. A my se psychicky chystáme na středeční audiometrii!

 

Dnes k nám přijel na očkování a očipování štěňat pan veterinář. Je to super, že jsem nemusela celou smečku nikam vláčet.

MvDr. Zajíc dorazil po 19 hod. a ve 20.30 jsme již seděli u dobré kávy a bábovky. Mimina byla moc hodná a šikovná a po očkování se nabaštila, napila od maminky a usnula.

V neděli se počasí umoudřilo a na nás se odpoledne přijela podívat chovatelka Edíka Jára Janouchová. Přivezla s sebou také jeho sestřičku Elinku - tetu štěňátek.

Bohužel babička Dunny se této návštěvy již nedočkala a tak to setkání bylo radostné i bolestné zároveň. Vždyť to jsou její první vnoučata!

Štěňata se velmi ráda nechala chovat a svorně jsme skonstatovali, že jsou po tatínkovi chovací.Na zahradě řádila s tetou, která ale z toho malého nadělení byla docela nesvá.V pozdním odpoledni se holky vydaly na zpáteční cestu do Teplic.

Foto galerie

Po loňském vynechání této výstavy z důvodu rodinných oslav, jsem letos přihlásila Edmonda a rozjeli jsme se kousek od nás do Hradce Králové na Stříbrňák, kde se výstava konala. Prostředí je moc hezké, jen škoda, že kruhy byly příliš blízko u sebe a středová ulička příliš úzká. A přitom je tam místa dost. Snad příště!

A tak po obejití výstaviště a očuchání známých (tentokrát hlavně mých) se Edmond uklidil do auta, kde si pospával. Před námi bylo dost psů jiných plemen a tak jsme se v klidu připravovali  do kruhu. Tentokrát se Edík docela těšil a na pana rozhodčího Otakare Vondrouše se už od vstupu smál. Ochotně i předvedl zuby, což už jen to pro mne znamenalo výhru a v tu chvíli jsem byla v klidu. Posudek máme báječný:

 

Pes dobrého rámce, dobrá hlava, nůžkový skus, dobrá horní linie, korektní postoj a výborný pohyb.

Výborný 1  Vítěz třídy otevřené  Krajský vítěz

 

Edmondova 3 výborná v 10dnech!

 


Tentokrát jsme čekali i na závěrečky, stejně jako většina majitelů ostatních plemen, protože jinak by prostě odjeli bez poháru. A ten je letos obzvlášť pěkný!

Bohužel půl hodiny před finálovkami se spustil liják a vytrvale cedilo až do večera. Nastupovali jsme totálně promočení, doslova z nás všech tekla voda. Psi jsme otírali ručníky a páníčci ti přece něco vydrží! Než jsme se z přípravného kruhu propracovali do finálového Edmond se klepal zimou a já měla suché jen boty. V postoji doslova vibroval. Při odchodu jsme ten pěkný pohár dostali a pak už jen zapsat do PP a hurá domů do tepla a na horký grog. Kupodivu jsem to neodnesla ani rýmou.

Za společnost a fotky (viz galerie výstavy) děkuji Helákovým

Protože jsme potřebovali vyjet do města, vzali jsme s sebou na otrkání alespoň 2 mimina - černě tečkovaného Billiho a broskvového Brilianta. Seznámili se nejen s vnučkou ale i s kocourem Kryšpínem (mainská mývalí), který je jen o málo starší, narodil se 22.1.

foto galerie

Večer u nás pršelo, udělala se zima, zkrátka počasí nic moc ale i tak jsme ráno opět jen sami s Edmondem vyjeli do Ptýrova. Cesta dobře ubíhala jen ten vítr kdyby tolik nefoukal. Nakonec to docela vyšlo, byly jen nějaké malé přeháňky. Areál mne překvapil svou rozlohou, je velmi prostorný, jen škoda, že ačkoliv zde okolo jsou pěkné louky nesmí psi kvůli koním běhat na volno.

Přijela posuzovat polská rozhodčí paní Dorota Zabek, která chová dalmatiny - CHS KONTRADOMINO. Byla jsem zvědavá jak u ní uspějeme.Do otevřené třídy nás nastoupilo 5, dostali jsme pěkný posudek a známku výborný 4. Celý den probíhal v báječné a klidné atmosféře, potkali jsme spoustu známých které jsme již delší dobu neviděli. Edmond tu měl i svoji favoritku Izzy a jako vždy se od ní nechtěl ani hnout a jiného psa k ní nechat přiblížit. Všechno povídání se (jak jinak) točilo kolem našich puntíkatých mimin. Oni byli zvědaví a já zas sbírala rady a rozumy. Při dobrém obědě v místní restauraci jsme s Kramlovými probrali  i měření sluchu v Brně, které tam vloni absolvovali. Jen mne utvrdili v rozhodnutí jet do Brna místo Prahy. Po skončení výstavy ještě probíhala bonitace a pak jsme se po rozloučení vydali na zpáteční cestu.

fotky v galerii výstavy.

 

Po půlroční přestávce jsme  s Edmondem absolvovali výstavu - tentokrát krajskou. Očekávání žádná nebyla neboť Edík byl doma totálně nesoustředěný na jakýkoliv trénink. Připadalo mi, že má hlavu plnou mimin a tak jsme se jeli mezi "dospěláky" hlavně odreagovat a zároveň nasát výstavní atmosféru před nedělní Klubovou výstavou DK v Ptýrově. Plemena byla v nástupu do kruhu proti katalogu přeházena, měli jsme nastupovat jako třetí a já se již viděla v poledne doma u štěňat. Skutečnost byla úplně jiná, před námi bylo asi 50 psů. Moje nervozita s časovou ztrátou narůstala. Edmond si z toho kupodivu nic nedělal a tak jsme přivezli V1 Vítěz třídy otevřené a Krajský vítěz. O nejlepšího jedince plemene ho už ale mnohem víc zajímala fena než nějaké běhání a tak jsme se po vyzvednutí krásného poháru (foto výstavy) a pozdravení holek Hejtíkových, které dnes vystavovaly barzoje, rozjeli domů. 

Štěňátka už povyrostla a Aireen si od nich ráda na chvíli odpočine ve svém pelíšku. Rozhodli jsme se tedy odstranit zábranu proti zalehnutí, ale s plnou porodnou mimin to nejde. Venku svítilo sluníčko a tak jsme všechna štěňátka pod dohledem maminy ( a později i taťky Edmonda) vynosili ven na trávu. To bylo řevu! foto v galerii

Stránky